Kapitoly z historie Šlapanic u Brna: Mlýny na Říčce a Rokytnici

Autoři: Josef KOPECKÝ, Vladimír USTOHAL

Knihu doporučuje: Městská knihovna Šlapanice


Javascript is required to view this map.

O knize

Vodní a větrné mlýny bývaly po staletí cennými pomocníky našich předků. Také v našem nejbližším okolí, kam si do krásné přírody chodíváme odpočinout a zotavit se, ještě před půlstoletím pracovaly vodní klepáče. Vydáme-li se ze Šlapanic podél potoka Říčky do Bedřichovic, odtud do Podolí a pak Mariánským údolím kolem Muchovy boudy na Říčky a kolem Ochozské jeskyně k Hádku u Ochoze, můžeme si tyto stavby ještě dnes prohlédnout. Setkáme se s nimi i na potoku Rokytnici, zamíříme-li z Jiříkovic k Velaticím a do kopců k Horákovu a Mokré. Najdeme je polozapomenuté také podél Zlatého potoka, jak se od soutoku s Rokytnicí u Ponětovic naše říčka na svém běhu k jihu před lety nazývala. Stojí na tomto vodním toku od Kobylnic až do Měnína, kde Říčku přijímá Litava, aby její vodu předala u Židlochovic řece Svratce.

Ukázka z knihy

Vodní mlýn – jako první v Evropě -  sehrál nejdůležitější roli. Téměř všude byl totiž dostatek vodních toků. Jeho dávným předchůdcem byl mlýn antický, vynalezený zřejmě v oblasti východního Středomoří a známý zde už ve 2.století př. Kr.. Měl pouze jeden svislý hřídel, poháněný horizontálním kolem bez převodů a sloužil jen k mletí obilí. Toto původní mlýnské zařízení značně zlepšili Římané. Jejich vertikální kolo bylo nasazeno na vodorovném hřídeli, jehož rotační pohyb se ozubenými, tkzv. palečnými koly, přenášel na svislý hřídel s mlýnskými kameny. V římském impériu však většinu obilí mleli otroci na žernovech, protože jejich práce byla levnější než nákladné mlýnské zařízení.


KOPECKÝ, Josef; USTOHAL, Vladimír. Kapitoly z historie Šlapanic u Brna : mlýny na Říčce a Rokytnici : monotematické sešity Vlastivědného kroužku, 4. sešit. Šlapanice : Vlastivědný kroužek ve Šlapanicích u Brna, 2001. 60 s.