Magor dětem

Knížku jsem nečetla, nedaří se mi ji sehnat. Jirousovy verše znám pouze z časopisů. Hledáte-li poezii pro děti, máte někdy pocit, jak říká klasik, že tak malé děti snad ani nejsou. Tyto verše patří k tomu nejlepšímu, co v současné dětské poezii u nás můžete najít. Ale posuďte sami.

Verše vznikly za složitých okolností. Jirous vypráví:

„Když mě zavřeli do Valdic, tak bylo Františce rok a půl a Martě, mladší dceři, půl roku.

Tenkrát jsem jí stihl akorát v postýlce udělat křížek na čelo a šel jsem.

Pak jsem je viděl až za rok, protože návštěvy ve Valdicích byly povolený jednou za deset měsíců, a to na hodinu. Člověk je přitom nemohl ani pohladit, natož jím dát pusu. Táta byl pro obě holky jakási mytologická bytost“