Hostující profesoři

Ukázka z knihy

"Vy jste byl v Anglii jistě už mockrát, viďte, pane profesore?" říká blondýna, která se jmenuje Mary Pippingová.

"Ani jednou."

"Fakt? To se jistě děsně těšíte, když tolik let učíte anglickou literaturu a konečně uvidíte, kde se to všechno odehrálo."

"Toho se právě bojím."

"Kdyby mi zbyl čas, chtěla bych se jet mrknout na hrob mé prababičky. Je na jednom venkovském hřbitůvku v Durhamském hrabství. Že to zní idylicky?"

"Tam chcete pohřbít ten plod?"

Mary Pippingová odvrátí hlavu a dívá se z okna. Morrisovi se der na rty "Promiňte", ale včas to polkne. "Takže vy si pravdu přiznat nechcete, žejo. Vy si raděj namlouváte, že je to jako jít k zubaři a dát si vytrhnout zub."

"Já k zubaři v životě nemusela," opáčí dívka a Morris jí věří. Nepřestala hledět z okna, ačkoli je vidět jen mrak natažený k obzoru jako nekonečná střešní izolace.

"Promiňte," řekne k svému údivu Morris.

Marry Pippingová k němu znovu otoží hlavu. "Máte nějaké trápení, viďte. Vám se do Anglie nechce?"

"Uhádla."

"A proč? Kam vlastně jedete?"

"Do díry zvané Papridge. Jen se netvařte, že jste o ní někdy slyšela."

"Tak proč tam jedete?"

"To je dlouhá historie."