Paracelsus: román o slavném renesančním lékaři

Ukázka z knihy

Téměř deset let se potloukal po světě. Procestoval Španělsko, Anglii, Prusko, Litvu, Polsko, Uhry, Moldávii, Sedmihradsko, Charvátsko a Ukrajinu, navštívil Neapolské království, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko a Francii. Nikde nevydržel dlouho na jednom místě. Vedlo se mu různě. Prodělal několik válek jako lékař nebo také ranhojič, a tehdy jistě dobře vydělával. Někdy však býval na tom i všelijak a pak mu jako střecha nad hlavou musela stačit koruna košatého stromu u cesty. Poznával svět, lidi, zvyky, stýkal se s vojáky, lékaři, s boháči i prostým lidem, srovnával a učil se.

Právě jede na koni jakousi opuštěnou cestou v husté divočině. Kůň si zvolna vykračuje a jezdec je hluboce zamyšlený. O čem přemýšlí? Snad o tom, že by stálo za to sepsat medicínské zkušenosti získané ve válkách? Snad se už tenkrát v jeho hlavě začal rýsovat pozdější spis o otevřených ranách?

Z přemýšlení ho vyrušila náhlá vřava.Než se vzpamatoval, obklíčilo ho několik chlapíků, jeden z nich uchopil polekaného koně za uzdu, druhý mu přiložil na prsa nůž:

„Slez z té herky, nebo…“

Paracelsus poslušně seskočil na zem a postavil se proti lapkovi. Byl malý a zavalitý, takže sahal urostlému lapkovi sotva k bradě. Musela to být opravdu směšná podívaná…