K moři

Ukázka z knihy

Večeře

 

   Klára sice ráno přichystá snídani jako obyčejně, ale Petr ví, že je naštvaná, nemluví, ale taky ví, že je to hra, a Klára to ví taky, takže se nic neděje.

   Po snídani, když Petr odejde do práce, sbalí se s děvčaty a odjedou na chatu.

   Ještě zavolá svojí kamarádce Lucce, jestli pojede s ní, Lucka má malého synka a je na mateřské a ráda pojede.

   Cestou na chatu Karlík pořád řve a JoJo je z něj otrávená. Zato Adéla, ta ho zbožňuje, stejně jako všechna miminka.

   Akorát má smůlu, že Kája už teď má raději Jojo, která ho někdy vezme na milost a někdy ho jenom štípe.

 

 

   Adéla na chatě nikoho nemá, ale nevadí. Zase si bude číst a bude se popelit kolem mamky s Luckou, který chodí na houby a na borůvky a vaří a baví se o miminech a tak.

   Před ní už si nedávají takový pozor na jazyk (jako před JoJo, obzvlášť teď), takže si vyslechne něco o mužích, víc od Lucky, něco o práci, nic extra, ale Adéla je spokojená.

   Daleko spokojenější než u moře. I zde se dá koupat, akorát je řeka hrozně studená a jsou tu sršni, kterých se Adéla bojí.

 

 

   Bára večer přijde zase k mamce, když to tedy slíbila, Magda už tam je a vaří špagety se špenátem a kuřecím masem.

   „Co taková slavnost?“ diví se Bára a Magda řekne překvapivě, že přijde Petr na večeři, tak to je opravdu zvláštní.

   Bára se diví.

   Ale:

1. Petrovi odjely holky na chatu a on by si poslal pro pizzu, jenže předtím zavolal Magdě, ještě jednou kvůli psovi, a Magdu to prostě napadlo, tak to udělala.
2. Magdu to napadlo proto, že s Bohoušem za ten týden to dospělo někam dál, viděla jeho tatínka, milý starý pán, a ona se cítí jistá v kramflecích, už klidně může Petra pozvat na večeři, všechno je už najisto pryč.
3. Magda si myslí, že by to mohlo Jíťu potěšit.
4. Myslí taky, že by to mohlo potěšit i Báru.

 

 

   Báře je to jedno, má hlad a právě ji napadlo něco, co považuje za vpravdě geniální, jde a hned zavolá Petrovi, že se spolu sejdou mimo, někde dřív, protože vymyslím, že cestou se zastaví někde pro Jítina novýho psa.

   Sice si nemyslí, že je to ideální, ale na druhou stranu nevěří, že když jí ho donesou, tak ho dá pryč.

 

 

   Sejdou se tedy venku, „za chvilku jsem zpátky“, křikne jenom, a jedou pro štěně, který Bára mezitím objevila v novinách (Mladá fronta, kterou přinesla Magda z práce a která teď leží na stolku), je to štěně boxera a je náramně roztomilé, Bára je na sebe hrdá.(kpt