Pověsti Ostravska, aneb, Na každém šprochu pravdy trochu

Autor: Marcela STEHLÍKOVÁ

Ukázka z knihy

Zakletá panna

Kdysi v dávných dobách žil na Landeku mocný pán. Měl krásnou manželku a malou dcerku. Žena mu ale brzy zemřela a on zůstal s děvčátkem sám. Když dívka dorostla, ucházelo se o její ruku mnoho ženichů. Ona se však vdavkám stále vyhýbala, protože nechtěla otce opustit. Jednou se lstivě vloudil do hradu černokněžník a přestrojený za žebráka loudil almužnu. Dívka nebyla skoupá, a proto žebráka hojně obdarovala. Zlotřilec však ani nepoděkoval, švihl ji kouzelným proutkem a proměnil v bílou růži. Tu sebral a odešel, aniž by kdo zpozoroval, co se právě událo. Landecký pán dlouho svou dcerku hledal. Vše bylo marno a ubohý otec se div žalem neutrápil. I navštívil jeho starý sluha babu, která rozuměla tajemným věcem a věděla více než obyčejný smrtelník, aby ji poprosil o radu. Baba dala vařit do kotlíku různé čarovné bylinky, které míchala a míchala a sledovala hladinu kotlíku i páry z něj vycházející. Po notné chvíli, kdy již dobrý sluha ztrácel naději, mu pověděla, že pannu zaklel zlý černokněžník, který nikoho nevpustí do svého zámku. A protože baba znala mnohé, poradila staříkovi, jak na věznitele panny vyzrát. Její rada byla takováto: pannu lze osvobodit v den sv. Jana Křtitele, kdy přijede do otcova dvora na drakovi a v ruce bude držet klíč od zakletého zámku. Ten, kdo toho draka zabije a klíče ukryje, pannu také zachrání. Sluha babě poděkoval a počítal dny, které měly do rozhodné chvíle uplynout. Když nadešel večer svatojanský, strhl se na hradě k půlnoci strašný vítr a do dvora vletěl hrozný drak s pannou. Starý sluha se třásl po celém těle, poléval jej ledový pot, ale dodal si odvahy, vyšel drakovi vstříc, pokropil jej svěcenou vodou a hle! Drak ihned pošel. Sloužící poté vyrval panně klíče a hodil je do Odry. Černokněžník pozbyl tím nad pannou moci a na hradě nebylo radovánkám konce.