Příběhy kláštera a města Police nad Metují

Autor: Václav Vladivoj TOMEK

Ukázka z knihy

W krajině této usadilo se někdy asi w prwních létech třináctého století několik paustwníků wedením jahna jménem Vitáliše, mnicha kláštera Břewnovského řádu sw. Benedikta u Prahy, w místě, ku kterému se přichází úzkým audolím asi míli dlauhým vzhůru po řece Medhuji a dále po potoce do ní wpadajícím, jehož starodávné jméno, jak se zdá, bylo Lehduje; i jali se raubiti les při hořejším wýchodě z audolí tohoto, učinili místo způsobilé ku přebývání, a wystawili si na něm dřewěnau kapli panny Marie. Od prwních polí, která zdělali prostřed pralesa, obdrželo místo nejspíš nynější jméno swé Police. Nad místem tím zdwíhají se na západní straně dwě výšiny, mezi nimiž se končí údolí práwě zmíněné. Jedna, na půlnoční straně údolí tohoto, nazawá se Strážnice, jménem jak se zdá starodávným, ježto možná že pochází ze zřízení pomezních stráží, které tu snad měly někdy swé stanoviště. Rowněž pak staré jest jméno Ostaše, hory skalnaté a hranaté, která se asi půl hodiny cesty odtud na straně půlnoční wypíná nad celau okolní krajinau. Pocházíť od swatého Ostacha čili Eustachia, ochránce myslivců, a bylo hoře dáno nejspíš od lowců již za časů starého nedotknutého lesa.