The state against society: political crises and their aftermath in East Central Europe

The state against society: political crises and their aftermath in East Central Europe

O knize

Klasický obraz socialistických zemí, vytvářený současnými sociálními vědami, staví na jednoduchém předpokladu. Socialistické režimy měly být politicky stabilní díky jejich všudypřítomné institucionální a ideologické kontrole nad každodenním životem občanů, jejich odmítavému postoji vůči reformám a změnám; a jejich extrémní politické a ekonomické závislosti. I přes jejich odlišné historické zkušenosti, byly socialistické státy institucionálně uspořádány identicky – co se týče sociální a ekonomické struktury i politiky. Ekiert v této knize provádí porovnávací analýzu hlavních politických krizí, ke kterým došlo po roce 1945, v zemích východní a střední Evropy: Maďarsku (1956-63), Československu (1968-76) a Polsku (1968-1989). Autor prohlašuje, že povahu i důsledky těchto krizí lze lépe popsat prostřednictvím individuální zkušenosti jednotlivých zemí střední a východní Evropy, které se ocitly pod komunistickou vládou, nikoli pomocí formálních charakteristik jejich politických a ekonomických systémů a jejich politické závislosti. Eikert zkoumá jak politické krize přetvořily stranicko-státní instituce, nově definovaly vztahy mezi stranou a státními institucemi, změnily vztah mezi státem a nejrůznějšími skupinami a organizacemi ve společnosti a upravily politickou praxi v těchto režimech. Popisuje, jak tyto události transformovaly kulturní kategorie, vytvořily kolektivní paměť, zapříčinily dlouhotrvající omezení v politickém chování a ovlivnily způsob volby vládnoucích politických elit. Tyto krize přetvořily politický vývoj v regionu, vytvořily zajímavé národní rozdíly mezi jednotlivými socialistickými státy a přispěly k rozdílným vzorcům, na základě kterých v nich posléze došlo ke zhroucení režimu.