Tato baladická novela potvrzuje, že Josef Čapek jako spisovatel je stavěn do stínu svého bratra a svého výtvarného díla neprávem. Jde o sugestivní tragický příběh pytláků Václava Kaly a Rudolfa Aksamita, kteří se po vraždě hajného ukrývají v lese, jenž je jim zprvu útočištěm a posléze pastí. Autor zde klade důraz na motivy viny a trestu, oslavuje krásu přírody, své vyprávění prokládá filozofickými úvahami. Za zmínku stojí i korespondence této novely, adekvátně zfilmované Františkem Vláčilem, s jeho výtvarnou tvorbou.