Objasněné záhady světa

Nakladatelství FONTÁNA Olomouc vydalo v červenci 2005 knihu spisovatele, publicisty, filozofa a pedagoga Dr.h.c.Mgr.Emila Sedmíka z Brna (nar. 1941), nazvanou Objasněné záhady světa (s podtitulem Vesmír jako velké divadlo). Je to duchovně pojatá práce, zahrnující univerzální filozofii existence a dále ezoteriku, včetně mnoha konkrétních případů hraničních jevů. Dozvíme se mimo jiné, že s magií se setkáváme nejen v pohádkách a fantasy příbězích, ale i v našem běžném životě. Kdosi moudrý prohlásil, že magické projevy jsou vlastně demonstrací dosud nepoznaných přírodních zákonů. V úvodních pasážích knihy je názorná ukázka „magického“ působení člověka na přírodu, o čemž se může přesvědčit každý z nás. Více však neprozradíme, uvidíte po jejím přečtení „na vlastní oči“, budete-li mít zájem si vše vyzkoušet. Autor uveřejnil v letech 1995 až 2002 celou řadu „záhadologických“ článků i povídek v českých časopisech, zabývajících se touto tématikou.
S překvapením zjistíme, že Einsteinova teorie relativity neplatí jen pro vzdálený vesmír, ale projevuje se viditelně všude kolem nás. V kvantové fyzice nabývá stále více na významu subjektivistické pojetí na úkor objektivistického. Je již prý dokázáno, že tzv. "čistá" energie se stane pouze tehdy částicí, působíme-li na ni měřícím přístrojem, nebo ji pozorujeme. Jinými slovy řečeno: když cílevědomě myslíme a chceme uskutečnit experiment. Z toho vyplývá, že hmota se vytvoří jen za podmínky přímého vlivu ducha pozorovatele. Než se rozhodneme mikročástici pozorovat, existuje v univerzálním informačním poli ve formě nijak nespecifikované součásti tohoto vlnového prostředí.V každém případě, ať se to materialistickým vědcům líbí nebo ne, vstupuje do dalšího výzkumu nový faktor - duchovní působení člověka na přírodu. Budoucí bádání fyziků a dalších učenců musí již počítat s prioritní aktivitou vědomí na hmotu, nikoliv jen obráceně. Čili lidský duch pomocí kosmické síly je schopen "vyrábět" mikročástice a následně je pozorovat a zkoumat. Radikálně se nám mění celá filozofie vědeckého výzkumu, způsobu existence vesmíru a v něm probíhajících dějů.
Hlavní příčinou globálního oteplování není, jak se zdá, zhoršování životního prostředí různými emisemi v důsledku činnosti člověka-"skleníkového efektu"(i když tu silně spolupůsobí), ale zvyšování vibrací hmoty a energie vlivem otvírání a rozšiřování, tedy zkvalitňování vědomí lidstva naší planety.Podle druhého termodynamického zákona dochází tím k nárůstu teploty a ohřívání atmosféry, vody a půdy.
Přečteme si o tom, jak se „chová“ voda v jiné, jemnohmotnější dimenzi, přičemž čas tam plyne značně pomaleji. Ozřejmí se nám, že minulost, přítomnost a budoucnost existují jako nedílné atributy univerzálního kontinua, navzájem jsou paralelní, pouze my je vnímáme posloupně. Přesto jsou zaznamenány v literatuře případy „přestupu“ těchto hranic osobně nebo pomocí přístrojů.
Jindy v bdělé vizi se autor dostal do podzemní chodby mezi Velkou pyramidou a sfingou v Egyptě, jež nebyla zatím objevena a legendy o ní hovoří jako o Síni dějin lidské civilizace. Dále nás po „nakouknutí“ do jiné dimenze vrátí zpět její Strážci, čímž budeme ušetřeni nepříjemností plynoucích z rozdílného běhu času a oni, že neodhalíme jejich tajemství. S hrůzou a úžasem básník Karel Hynek Mácha v dopise psaném svému příteli Eduardu Hindlovi poeticky vylíčil své dojmy z časového transportu z hradu Houska v létě 1836 do Prahy roku 2006 a zpět. V publikaci jsou dosud nikde nezveřejněné černobílé fotografie z roku 1973 se záhadnou bílou postavou „koupající se“ v Černém moři mezi rekreanty, kteří ji však neviděli, ač fotoaparát ji na třech snímcích zachytil.
Bude nám vysvětleno jaký prorocký sen měl český fotbalista Jiří Němec o spoluhráči Vladimíru Šmicrovi na mistrovství Evropy 1996. Pokud jde o jiné jasnovidné sny, udiví nás i další lidé.
Dozvíme se, jaké tajemství skrýval ve svém jméně slavný francouzský lékař, astronom, astrolog a prorok Michel Nostradamus, možnost ovládnutí gravitace nám zase přiblíží v knize popsané případy. S jejím autorem si velmi neobvyklým způsobem zažertovala „vyšší mocnost“, kdy zvnitřku hlavy zněly signály podobné morseovce.
Čtenáři poznají, že v případě známého Filadelfského experimentu, létajících talířů a dalších hraničních úkazů platí z pohledu Univerza či Absolutna současně „ano“ i „ne“, čas a prostor ztrácejí význam. Blíže o tom a mnoha dalších záhadách v knize samotné.
Autor v úvodu mj. vysvětluje: „Vydaná publikace je určena pouze povahám přemýšlivým, které občas rády filozofují nad životem a jeho proměnami, hloubají nad tajemstvími přírody a zajímají se o záhady mezi nebem a zemí. V žádném případě neupoutá pragmatiky, lidi praktického ražení, kterým ke štěstí plně postačí uspokojení svých materiálních potřeb prostřednictvím peněz a majetku.
Nepatří-li čtenář tohoto článku mezi jedince duchovně založené, romantiky, snílky, fantasty, cestovatele do minulosti, budoucnosti, vzdálených míst vesmíru a jiných dimenzí, namísto zahloubání do knihy se určitě raději ponoří do ušlechtilého zahradničení, řemeslného kutilství, anebo pozornost zaměří na sport či obchodní branži, kde všude najde uspokojení z vykonaného díla.“
Autor si nečiní nárok na původnost všech zde vyslovených myšlenek a názorů (což by ani nebylo možné), ale přesto považuje za nutné uvést, že některé z nich dosud nebyly v českých ani zahraničních publikacích (alespoň v těch, jež prošly českým překladem) předloženy. Snaží se o netradiční pohled na vesmír a svět kolem nás, o propojení duchovních záležitostí s problémy hmotných lidských činností. Pokud se čtenář ztotožní s autorovými úvahami, bude mu potěšením, že získal další příznivce spirituálního univerzálního myšlení; nebude-li souhlasit, nevadí: v nekonečnu relativních pravd nechť zastává vždy tu, k níž dospěl životními zkušenostmi, studiem, rukodělnou či duševní prací a vlastním přemýšlením! I v takovém případě uvažované dílo splní svůj účel.

Dne 14. 10. 2006 byl Mgr. Emilu Sedmíkovi udělen akademický titul doktor honoris causa (ve zkr. Dr.h.c.) na university college Europäische Business und Management Akademie (zkráceně Europäische Wirtschaftsakademie - EUROAKAD) ve švýcarském Sankt Gallenu za dlouholetou spolupráci a poradenství zejména v oblasti teoretické filozofie, včetně vytvoření skript z filozofie pro tuto školu a za shora uvedenou knihu Objasněné záhady světa. Diplom mu předal rektor školy a prezident INTERCOOR CIQ v Zürichu (Mezinárodní úřad pro koordinaci a certifikaci právních norem) Msr. Hannes Schmollinger při promoci honoris causa. Jeho práce v oblasti filozofie ve spojení s vlastními fyzikálními objevy nemá dosud podle dostupných informací nikde ve světě obdobu, je první svého druhu. Tuto prioritu ocenilo vedení jmenované vysoké školy udělením čestného akademického tituluDr.h.c.

V místě trvalého bydliště byl dne 7. 6. 2007 oceněn za literární činnost diplomem a knihou, jež mu předal starosta Městské části Brno-Kohoutovice.

Přidat komentář

Komentáře ke knize
05.11.2011 | Anonym
Dr.h.c. Mgr. Emil Sedmík ke své knize Objasněné záhady světa

V mé publikaci Objasněné záhady světa (Vesmír jako velké divadlo) jsou na str. 76 - 77 dosud nikde nezveřejněné černobílé fotografie z roku 1973 se záhadnou bílou postavou "koupající se" v Černém moři mezi rekreanty, kteří ji však neviděli, ač fotoaparát ji na třech snímcích zachytil.

Čtenáři, kteří se s mou knihou blíže seznámili, možná poznali, že namísto autorem prezentovaných 3 snímků bílé postavy byly v díle publikovány pouze 2 z nich, včetně zvětšených výřezů. K nedopatření došlo při zpracování knihy před jejím vydáním v grafickém studiu nakladatele, kde třetí fotografii jaksi opomenuli zařadit.

Proto jsem se rozhodl třetí snímek i se zvětšenými výřezy publikovat na Facebooku. Čtenáři znalí mého díla a další zájemci najdou uvedenou fotku na webu http://www.facebook.com/e.sedmik.

Strážci dimenzí (Objasněné záhady světa)
- ukázka z knihy Objasněné záhady světa
Strážci dimenzí
(7. kapitola úvodní části)
Někdy se jim též říká "strážci prahu", tedy hlídači hranic mezi světy. Konají své poslání v jiné realitě, aby zamezili nežádoucím průnikům lidí z časoprostorů nižších vibrací. Slouží tedy jako takový "zdravotní filtr". Nedivme se, neboť kolikrát si v našem světě říkáme, jak by bylo dobré poslat různé teroristy, mafiánce, agresory apod. k čertu - prostě, aby táhli pryč, zmizeli nám z očí a už více neotravovali náš vzduch. Časoprostor, v němž prožíváme své všední i nevšední dny je zaplněn osobami od nejhorších po nejlepší povahové vlastnosti. Prostě je to tak a ne jinak. Dimenze o vyšších kmitočtech představují zřejmě pro nás velmi vzdálenou budoucnost. Což napomíná, že naopak minulost by mohla být frekvenčně nižší. Tyto úvahy vycházejí ze zkušenosti celé řady lidí, kteří se tak či onak dostali do styku s odlišnou realitou a poznali, že světy se od sebe liší asi tak, jako jednotlivé stanice (kanály) v rozhlasovém či televizním vysílání.
Jednou z takových osob je i paní Jana K., žena středního věku, pocházející z menšího městečka poblíž Českých Budějovic. Svůj příběh vyprávěla redakci časopisu, jehož jsem byl v minulých letech dopisovatelem. Byl publikován koncem července 1997. K nutnému vysvětlení pouze poznamenám, že na jaře toho roku se vydala se svou přítelkyní na procházku do lesíka. Nedaleko potůčku si odskočila. Následně se jí zatočila hlava a okolo sebe uzřela prudké zelené světlo. Ocitla se v jiném světě, na louce s krásně zelenou trávou a v dáli spatřila zlatě zářící město. Než se stačila více porozhlédnout, objevil se vedle ní muž v šedé uniformě s vyrytým dvojitým písmenem L na měděné destičce vedle kapsy. Tento člověk neváhal ani vteřinu, položil jí ruku na hlavu a jakoby "zatlačil" zpět do našeho světa. U potůčku ji po 1 hodině a 20 minutách přítelkyně našla, přičemž tento prostor předtím několikrát bezvýsledně prohledala. Janě K. však čas plynul jinak, zdálo se jí, že v jiné realitě pobyla sotva několik minut. Později přivolaný psychotronik potvrdil, že v onom místě zjistil tektonický zlom, jenž zřejmě umožnil uvedenou událost.
Připustíme-li, že se jmenovaná žena dostala na chvíli např. do naší vzdálené budoucnosti, kde existuje celosvětový univerzální jazyk, dejme tomu, na bázi latiny neb podobné uměle vytvořené řeči, může pak ono "double L" znamenat ve zkratce "locatio et liquidatio" (čti lokácio et likvidácio). Volně přeloženo do češtiny "zjistit (lokalizovat) a odstranit, přesunout zpět do dimenze s nižší vibrací (likvidovat)". Z hlediska "strážce prahu" i postižené šlo zajisté o velice humánní akt. Představme si situaci, v níž by uvedený muž nebyl nablízku a paní Jana K. v takovém případě navždy či dočasně zmizela z našeho světa. Pozdější zpětný přesun by znamenal návrat třeba až po několika letech nebo desetiletích našeho času. Každý si dovede představit, jaké nedozírné následky by to mělo pro jmenovanou a její nejbližší (po neúspěšném pátrání prohlášení za nezvěstnou či mrtvou, tragédie v rodině apod.). Jak vidět, hlídači dimenzí mají své opodstatnění. Z různých končin světa se dozvídáme podobné příběhy, kdy však lidé hovoří o strachu ze smrti, neboť měli pocit, že strážci je chtěli zabít, aby nemohli cokoliv prozradit o jiném světě. Nakonec však došlo údajně pouze k částečnému vymazání paměti, bez újmy na životě či zdraví.