Nesnesitelná lehkost bytí

Nesnesitelná lehkost bytí

Zjednodušeně bychom mohli říci, že jde o tradiční příběh milostného čtyřúhelníku odehrávajícího se na pozadí tzv. Pražského jara. Takto po povrchu klouže i filmová verze (1988), kterou Kundera nikdy nepřijal. To, že autor již před koncem románu odkrývá tragický konec ústřední dvojici, naznačuje, že mu jde o mnohem více než o pouhou „dějovost“. Po čtyřech letech strávených v Ženevě ubytovala se Sabina v Paříži a nemohla se vzpamatovat z melancholie. Kdyby se jí někdo ze ptal, co se jí stalo, nenašla by pro to slov. Životní drama se dá vždycky vyjádřit metaforou tíže. Říkáme, že na člověka dopadlo nějaké břemeno. Její drama nebylo dramatem tíhy, ale lehkosti. Na Sabinu dopadlo nikoli břemeno, ale nesnesitelná lehkost bytí.